„Slánští Zmizelí sousedé“ aneb Naše cesta pokračuje…
Koncem roku 2010 se žáci 3. ZŠ Slaný zapojili do mezinárodního projektu „Krokus“, aby si připomněli jeden a půl milionu židovských dětí, které byly během 2. světové války zavražděny. Problematiku ŠOA mají před školou připomínat žluté krokusy, které jsme symbolicky vysadili ve tvaru dvou židovských hvězd.
Abychom žákům podrobněji přiblížili problematiku židovství a holocaustu, vyhlásili jsme ve školním roce 2011/2012 projektový den s názvem „Květiny obětem“. Součástí našeho projektu se stala i putovní výstava panelů Vzdělávacího a kulturního centra Židovského muzea v Praze - Zmizelí sousedé. Sada těchto panelů vznikala na základě pátrání žáků základních a středních škol v některých obcích a městech v Čechách a na Moravě. Tato výstava se pro nás stala výzvou a inspirací k tomu, abychom i my začali pátrat po minulosti slánských Židů. Tak vznikl rozsáhlý projekt 3. ZŠ Slaný - Slánští Zmizelí sousedé.
Naše pátrání nebylo zpočátku právě jednoduché. Veškeré informace jsme nejprve čerpali z dostupných publikací, knih, ročenek, sborníků a webových stránek. Významný zlom v našem pátrání nastal v březnu roku 2012, kdy jsme navštívili Státní okresní archiv v Kladně, abychom prostudovali třídní výkazy slánských škol. Našli jsme třídní výkazy Státního československého reálného gymnasia ve Slaném z let 1936 -1939 a v nich jména Vladimíra Beneše, Josefa Beneše, Marty Kohornové, Otty Frankenbuše, Josefa Winternitze a Luďka Ecksteina, která se stala vodítkem našeho dalšího pátrání. Podařilo se nám také navázat spolupráci s panem Stanislavem Bayerem. Od něj jsme získali cenné informace o rodině Popperů. Pan Hugo Popper se narodil roku 1974 ve Slaném. Před deportací do Terezína (v roce 1942) žil se svou ženou Eliškou a synem Egonem ve Slaném v Soukenické ulici. Válku přežila pouze dcera Běla, provdaná za zubaře MUDr. Šimka. V červenci 2012 jsme získali od pana Pavla Pešaty ze Slaného informace o židovské rodině Langweilů. Nejmladší syn rodiny Langweilů, Richard Langweil, žil ve Slaném, kde řídil roku 1900 veškerou veřejnou činnost. V roce 1901 však odešel do Vídně a později do Berlína. Na podzim roku 2012 jsme obdrželi nečekaný, ale nádherný dopis od paní Olgy Novotné, rodačky ze Slaného, která žije již 60 let v Brně. Paní Novotná reagovala na naši výzvu v Slánských listech a v dopise nám popsala své dětství a vzpomínky na Vladimíra Beneše z dob, kdy spolu studovali na gymnáziu ve Slaném. Rodina Benešova bydlela před válkou ve Slaném ve Wilsonově ulici. Otec Vladimíra obchodoval se starým železem v provozovně blízko vlakového nádraží. Roku 1942 byla celá rodina Benešova deportována do Terezína a následně do Osvětimi. Z rodiny údajně přežila pouze Vladimírova maminka, paní Marta. Neunesla však tragédii své rodiny a osamění a otrávila se plynem. Od pana Jaroslava Ulricha z Pozdně jsme získali zcela nové informace o panu Emanuelu Neumannovi. Pan Emanuel Neumann pocházel z Pozdně, kde také žil a vedl obchod. V roce 1942 nastoupil do transportu do Terezína a posléze do Izbici, kde patrně zahynul. Ještě před svým transportem se stihl se svou ženou Žofií rozvést, aby zachránil ji i své dva syny. Počátkem letošního roku nás zkontaktovala paní Šárka Bartoňová z Plzně. Babička paní Bartoňové byla schovanka a blízká přítelkyně rodiny Winternitzů, která ve 30. letech žila ve Slaném v Hemerkově statku. Osud této rodiny byl rovněž tragický. Všichni členové rodiny Winternitzů byli roku 1942 odvezeni do Terezína a ještě téhož roku do Treblinky, nikdo nepřežil.
Smutné příběhy, které jsme vypátrali, nás velmi silně zasáhly. Proto jsme se rozhodli zprostředkovat tyto příběhy i našim žákům, aby i oni měli jedinečnou možnost podrobněji poznat osudy slánských židovských rodin přímo z vyprávění pamětníků. Naplánovali jsme tedy naše společné setkání, které proběhlo 19.3. 2013 ve školním klubu Bungr. Myslíme si, že právě toto setkání bylo zatím nejsilnějším zážitkem celého projektu, nejen pro učitele a všechny pamětníky, ale také pro děti. To, co bylo vidět v jejich očích, je nepopsatelné… Dotkli jsme se „něčeho“ opravdu vzácného – dojemných lidských příběhů, kterým jsme toho dne nedovolili, aby upadly v zapomnění… DĚKUJEME!
PS: Stále pokračujeme v pátrání po těchto slánských dětech:
Marta Kohornová, Vladimír Beneš, Josef Beneš, Otto Frankenbuš, Josef Winternitz, Zdeněk Eckstein, Edita Buchführerová, Otto Lažanský, Hermína Šťastná, Lydia Rosenbaumová, Heinz Spiegel, Bedřich Korec, Jiří Korec, Zikmund Feffermann, Bedřich Glück, Jindřich Šťastný, Erick Stockhammer, dále také po rodině pana Fanty.
Za každou informaci budeme opravdu vděčni!