Historie Židů ve Slaném

    První zpráva o pobytu Židů ve Slaném pochází ze 14. století. Židé nebyli ve Slaném příliš vítáni, obyvatelé města se proti jejich pobytu dokonce bouřili. V roce 1458 získali obyvatelé města majestát od krále Jiřího z Poděbrad. Podle tohoto majestátu nesměli Židé ve Slaném pobývat více než 1 noc a při vstupu do města museli zaplatit poplatek 1 groše. O tom údajně svědčilo vyobrazení na Pražské bráně, na němž měl být vyobrazen Žid držící groš.

    Situace se změnila v 16. století, kdy jim byl nocleh ve městě dokonce přísně zakázán. Na konci století byl zákaz rozšířen i na jejich obchodování. Židům byl povolen vstup do města pouze k vyřízení svých náležitostí. Poté však museli město opět opustit. Jako nocležiště jim zřejmě sloužila židovna v blízkém okolí, údajně v Lidickém dvoře u Slaného.

    Svobodně se mohli Židé ve městě usazovat až od 19. století.  Přestože žilo Židů ve Slaném poměrně málo, v roce 1877 je evidováno 54 rodin v obvodu židovské náboženské obce – 300 dospělých a 70 dětí, založili v roce 1861 vlastní náboženský spolek a první modlitebnu, která byla zřízena v hostinci Templu v Kynského ulici. V roce 1865 byla ve městě  vystavena také židovská synagoga (přibližně 100 m od Masarykova náměstí v ulici dr. Friče). Kromě synagogy vlastnila také židovská obec dům č. 150, ve kterém byla zřízena židovská škola 1862-1896. Vlastní židovský hřbitov byl ve městě založen v roce 1881, spravovalo ho pohřební bratrstvo Chevra kadiša . Odpočinek zde nalezli židé z okolí Slaného - Podlešína, Hořešoviček, Klobuk, Knovíze, Lán, Třebichovic, Řisut, Přelíce, Pozdně  a dalších obcí. Do té doby byli Židé pohřbíváni v nedalekých Blevicích. V roce 1931-33 byla v blízkosti hřbitova postavena obřadní síň.

    V roce 1932 byly sloučeny náboženské obce ve Slaném, Ješíně a Kralupech v jednu náboženskou obec se sídlem ve Slaném. V roce 1939 bylo evidováno 170 členů židovské náboženské obce. V únoru 1942 odjeli první slánští židé do Kladna k transportům.

    Za 2. světové války byla většina židovského obyvatelstva odvlečena do koncentračních táborů a zavražděna. Válku přežilo pouze 11 Židů, 8 mužů a 3 ženy, většinou ze smíšeného manželství.

    Slánská synagoga sloužila po válce jako skladiště. Od roku 1974  v ní sídlil archiv. Dnes je sídlem Policie ČR.

V roce 2010 prohlásilo Ministerstvo kultury ČR areál židovského hřbitova ve Slaném, včetně obřadní síně,  za kulturní památku. V současné době je část hřbitova a přilehlého pozemku v soukromém vlastnictví.

https://www.infoslany.cz/cs/sekce/turista/mestska-turistika/

https://www.slansko.cz/clanky/1428-zide-ve-slanem-prednaska-mgr-rozkosne

https://www.hrady.cz/?OID=6256

https://www.geocaching.com/seek/cache_details.aspx?guid=3957facf-3d4b-4d77-a1a5-f3359c13911e

https://pamatky.slany.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=250&Itemid=43

Slaný a Slánsko v letech 1939-1945, sborník z historické konference Slaný 2010, Židé ve Slaném za nacistické okupace, Mgr. Blanka Rozkošná, str.7-23, vydalo Vlastivědné muzeum ve Slaném ve spolupráci s Městským úřadem Slaný, Slaný 2011