Na podzim roku 2012 jsme obdrželi nečekaný dopis od rodačky ze Slaného, paní Novotné, která žije již 60 let v Brně. Paní Novotná reagovala na naši výzvu ve Slánských listech a napsala nám moc hezký dopis, ve kterém popisovala své dětství a vzpomínky na pana Beneše z dob, kdy spolu studovali na gymnasiu ve Slaném.

Ukázky z naší korespondence:

Úryvek z 1.dopisu paní Novotné:

...Až do kvarty byl mým spolužákem židovský chlapec Vladimír Beneš, tedy do roku 1939. Rodina bydlela ve Wilsonově ulici blízko nádraží, my bydleli v posledním domě vpravo u nádraží, takže jsme si společně hráli, sáňkovali, půjčovali si knížky. Jeho maminka vedla obchod se starým železem v ohradě, která je u nádraží ještě dnes. Otec měl zastoupení aut, myslím, že se to jmenovalo Auto Praga. Měl ještě mladšího bratra...

...Znala jsem také Fantova děvčata ze mlýna v Kvíčku, starší, myslím Eva, se také vrátila, ale v  r. 1948 odešla do Anglie. Pamatuji si  dobře na obchod Beneš a syn, textil stál na rohu proti Grandu, kde je dnes parkovací dům.  Nebyli to však příbuzní se zmíněnými Benešovými. Mezi zmizelými občany byl také advokát Dr. Pugnar, který měl židovskou manželku a odešel s ní dobrovolně do koncentračního tábora.

...Tam, kde je dnes sportovní areál, stála Ecksteinova cihelna, mladší syn ještě žije v Ostravě, ale pod jiným jménem, působí někdy i v rozhlase. Byl to také spolužák, ale o třídu níž.  Textilní obchod na Londě proti Baťovi patřil rodině Schwarzových, kteří včas odešli do Kanady, děvčata s celou výbavou, ale cestou skoro všechno pozbyly a dorazily na místo bez prostředků...

Úryvek z našeho dopisu:

...V první řadě bychom se Vás chtěly zeptat na informace ohledně maminky Vladimíra. My jsme zjistily, že se maminka jmenovala Anna a zahynula v koncentračním táboře v Osvětimi. Podle Vašeho dopisu se jmenovala Marta. Jako jediná válku přežila a vrátila se. Neunesla ale smrt svých blízkých a otrávila. Dále jsme se také chtěly zeptat, zda se Vám nevybavují ještě nějaké další vzpomínky na Vladimíra. (Jak vypadal, co měl rád, co dělal ve volném čase, jak mu šlo studium…). Podařilo se nám vyhledat pana Kříže (v současné době žije v Pozdni), který byl údajně také Vaším spolužákem,  a ten nám vyprávěl o tom, že Vladimír musel studia ukončit z důvodů neprospěchu v několika předmětech a nekázně. V jiných zdrojích se  naopak uvádí, že musel studia ukončit kvůli židovskému původu. Také se na Vás obracíme s prosbou, zda si nevzpomínáte na tyto studenty gymnázia, kteří studovali přibližně ve stejné době jako Vy (Marta Kohornová, Otto Frankenbuš, Josef Winternitz a Zdeněk Eckstein). Případně, zda nemáte nějakou fotografii ze školních let, či jakoukoli jinou. Fotodokumentace nám zcela chybí a je velmi obtížné se jí dopátrat. Nebo zda nevíte, na koho z Vašich vrstevníků bychom se mohly  ve Slaném obrátit.

Pokud byste měla jakékoli informace, fotografie, dopisy, dokumenty či se Vám vybaví nějaké vzpomínky na všechny tyto osoby, jež by si to určitě zasloužily…, moc by nám to v našem pátrání pomohlo! V příloze dopisu Vám ještě posíláme  informace o dalších slánských židovských rodinách, pro případ, že byste o nich náhodou něco věděla...      

Z dalšího dopisu paní Novotné:

...K Vašemu hlavnímu dotazu ohledně maminky Vladimíra Beneše mohu s určitostí uvést, že se skutečně jmenovala Marta a po návratu z koncentračního tábora jsem s ní dokonce mluvila. Nějaký čas dojížděla do Kralup do zaměstnání, než skončila se svým životem...Snad by se tato informace mohla týkat rodiny Benešovy z textilního obchodu.

...K osobě Vládi mohu přidat pár údajů. Dost mě překvapilo vyjádření pana Kříže o Vláďově neprospěchu, byl trochu pomalejší, jistě nijak nevynikal, a také si nevzpomínám, že by byl neukázněný. Studium musel ukončit jednoznačně z rasových důvodů.

...Pamatuji si na Ottu Frankenbuše, byl to drobný černovlasý hoch s nápadně úzkým obličejem, kudrnatý. Myslím, že se s Vladimírem moc nekamarádili. Vždycky spěchal po vyučování hned domů. Jméno Winternitz znám pouze od slyšení, jméno Kohornová vůbec a Eckstein=Eliáš. Na jejich cihelnu si dobře pomatuji, po studeněveské silnici jsme chodili často na procházku. Na kole jsem po ní za války často jezdila pro kozí mléko...

    Paní Novotná  nám také poslala fotografii ze svého rodinného archivu. Fotografie byla pořízena roku 1933 a je ze 3.třídy obecné školy. Červenou tečkou je na fotografii označena paní Dáša Fárová (za svobodna) ze Slaného, spolužačka paní Novotné.  Ta byla provdána za studenta, který byl v době uzavírání vysokých škol odvlečen do koncentračního tábora v Sachsenhausenu. 

Foto: rodinný archiv p. Novotné