Rodina Hellerova, Berta Löwyová

Zikmund Heller pocházel ze Žatce.  V době, kdy se schylovalo k válce, musela rodina Hellerů město Žatec opustit. Proto hledala místo, kde by našla alespoň přechodný azyl. V této svízelné situaci jim velmi pomohl jejich příbuzný - Jan Löwy, který pocházel také ze Žatce. Byl rovněž židovského původu a podle pozdeňských pamětníků byl údajně velmi bohatý.

Jan Löwy měl v té době známost s Františkou Červenkovou, která  pocházela z Pozdně u Slaného. Seznámili se spolu v Žatci, kde  Františka pracovala  jako pomocnice v obchodě pana Proppera, který byl také Žid. Oba se do sebe zamilovali a Jan Löwy dokonce Františku, které říkali Fany, přemlouval, aby s ním odjela do Palestiny. Přišel požádat její rodiče, aby s cestou svolili. Rodiče Františky však nesouhlasili. Jan Löwy se tedy rozhodl, že vycestuje do Palestiny sám.

Františka však přemluvila své rodiče, aby si do svého malého domku vzali  do nájmu příbuzné - Jana a Zikmunda Hellera a jeho manželku (jejíž jméno se nám nepodařilo zjistit) a pravděpodobně i Bertu Löwyovou, která do Pozdně přijela s nimi.

Všichni žili nejprve v nájmu u Červenků, později se přestěhovali do domku pana Tlučhoře, který bydlel na Sládčici. Zde zůstávali až do svého transportu v roce 1942.

Zikmund Heller nastoupil do transportu Z, č. 410 dne 26.02.1942 z Kladna do Terezína, dalším transportem  By, č. 344  byl dne 26.10.1942 převezen z Terezína do Osvětimi, kde zahynul.

Bližší informace o jeho ženě se nám nepodařilo zjistit. Domníváme se, že mohla zemřít ještě před transportem.

„Pan Heler byl drobnější střední postavy. Měl šedé vlasy. K nám do holičství se chodil holit. Byl to mírný a klidný člověk, mnoho toho nenamluvil. Více se přátelil s majitelem cihelny v Pozdni, Karlem Egererem. V Pozdni se vypráví, že v blízkosti cihelny Helerovi ukryli před svým odchodem do transportu zlato. “
 

Berta Löwyová pocházela patrně ze Žatce, kde žila až do začátku války. V době, kdy byla pro jejich rodinu situace již neúnosná, rozhodli se, že město opustí.  Domníváme se, že Berta Löwyová byla matka Jana Löwyho, který měl v té době vážnou známost s dívkou Františkou, které říkal Fany.

Jan se s Františkou seznámil v Žatci, kde pracovala jako pomocnice v obchodě pana Proppera. Oba se do sebe zamilovali a plánovali společnou budoucnost. Rodina Löwyových byla patrně velmi bohatá.

Když se začalo schylovat k válce, začal Jan plánovat svůj odchod do Palestiny a přál si, aby Františka jela s ním. Přišel požádat její rodiče, aby s cestou svolili. Rodiče Františky však nesouhlasili a Františka se rozhodla, že zůstane doma.  Jan Löwy se tedy rozhodl, že vycestuje do Palestiny sám.

Františka však přemluvila své rodiče, aby si do svého malého domku vzali  do nájmu příbuzné Jana,  Zikmunda Hellera  a jeho manželku (jejíž jméno se nám nepodařilo zjistit)  a Bertu Löwyovou. Domníváme se, že Berta Löwyová mohla být matkou Jana Löwyho a zároveň příbuznou Hellerů. Do Palestiny pravděpodobně neodjela kvůli pokročilému věku.

Berta Löwyová přebývala nejprve společně s Hellerovými u samotných Červenků. Později se všichni tři přestěhovali do domku Tlučhořových, kteří bydleli v Pozdni na Slánčici.

V Pozdni u Tlučhořů  žili až do svého transportu  v roce 1942.                                                   

Berta Löwyová  byla převezena transportem Z, č. 428 dne 26.02.1942 z Kladna do Terezína, dne 19.10.1942 nastoupila do transportu Bw, č. 287 z Terezína do  Treblinky, kde zahynula.

Zdroj: Z výpovědi Jaroslava Ulricha a Jiřího Červenky z Pozdně

Dům rodiny Tlučhořů na Slánčici v Pozdni, kde  za války oba bydleli

Cihelna, kam chodili na návštěvu k Egererům (v Pozdni  říkali k  Eglerům) - pro vajíčka a jiné potraviny.

Dům rodiny Egererů, kteří za války pomáhali Hellerovi a Bertě Löwyové a scházeli se s nimi

Stavení původně určené ke skladování cihel